MotejlekSkocdopole.com

Třiatřicetiletý Daniel Křetínský patří mezi nejvýraznější postavy českého byznysu posledních let. Ve službách slovenské finanční skupiny J&T se podílel na řadě objemných transakcích. Nyní se posouvá na samý vrchol. Získá pětinový podíl a nejvyšší post v novém holdingu, pod nějž budou spadat dosavadní průmyslová aktiva J&T. Křetínský se na jejich „sběru“ podílel zásadním způsobem. Jenom komořanská elektrárna a teplárna, podíl v Pražské energetice a Plzeňská energetika mají hodnotu patnáct až dvacet miliard korun.

Po čtyřiceti procentech holdingu budou vlastnit J&T a PPF. S Petrem Kellnerem v zádech bude Křetínský mnohem silnější a dají se očekávat další velké akvizice, případně budování nových energetických zdrojů. Právě o nich už celá léta mladý finančník původem z Brna mluví. Křetínský podíl získává za dlouhodobý a mimořádný přínos při budování skupiny J&T. Zní to pateticky, ale je to tak. Na obchodu vydělá i Kellner, v PPF lidé jako Křetínský nejsou.

Honem rychle nahoru
Křetínského profesní kariéra je v mnoha ohledech ohromující. Vystudovaný právník a politolog začínal u J&T v roce 1999. Slováci neměli v České republice dostatek lidí a to čerstvému absolventovi pomohlo ke strmému vzestupu. Záhy se dostal k velkým transakcím. Už hluboko pod třicítkou rozhodoval případy v řádu stovek milionů. V roce 2002 osobně dojednával financování skupiny kolem TV Nova. Bylo to v době, kdy televizi řídil Vladimír Železný. „Byl opravdu velmi mladý, ale férový a spolehlivý. Na čem jsme se dohodli, vždy platilo,“ vzpomíná dnes na jednání s Křetínským přímý účastník tehdejších transakcí.

Na začátku roku 2003 byl jmenován partnerem J&T. Zjednodušeně řečeno to znamenalo, že získal právo podílet se na ziscích. Do konce roku 2007 se každoročně pohybovaly v řádu milliard. S “partnerským pasem” se pustil do budování průmyslového konglomerátu, který dnes tvoří na dvě desítky firem. Byl to on, kdo investice J&T nasměroval do energetiky. Jde o nejlepší obchody, jaké kdy slovenská skupina udělala. Jen na akciích ČEZ pro sebe a vybrané klienty (čeští a slovenští stamilionáři a miliardáři) vydělala desítky milliard korun.

Kromě energetických a strojírenských podniků patří do průmyslového portfolia J&T také uzenářské firmy Kmotr – Masna Kroměříž, Krahulík – Masozávod Krahulčí a Vysočina Hodice. Výroba salámů Křetínského uchvátila. Mnohokrát v minulosti mluvil s obrovským nadšením o tom, jak výbornou vysočinu a další trvanlivé salámy budou uzenářské podniky J&T vyrábět. Křetínského ambice v tomto byznysu byly mnohem větší než zmíněné tři akvizice. Poslední nákup proběhl v roce 2005. Blízko k rozšíření salámového portfolia měl o rok později. Na konci března 2006 vyjednával s majitelem Agrofert Holdingu Andrejem Babišem. Šlo o to, že buď Babiš nebo J&T koupí masokombináty toho druhého. Představy obou stran byly natolik rozdílné, že z obchodu sešlo. Do oboru navíc vstoupily další dva velmi silní slovenští investoři – Penta a multimiliardář Milan Fiľo.

Nepříliš povedená Sparta
Zlatý hoch má za sebou na první pohled jenom samé úspěchy, při detailnějším pohledu lze najít výrazné propadáky. Asi nejviditelnějším je fotbalový klub AC Sparta Praha. J&T ho koupila za 554 milionů v polovině roku 2004 od pasovského tiskárenského a mediálního podnikatele Axela Diekmanna. Vedení J&T nebylo obchodu nakloněno a Křetínský se musel zaručit, že se bude o Spartu osobně starat a zároveň nebude oslabeno jeho akviziční tažení. Klub se ale propadl do těžkého marasmu. Nejen po stránce fotbalové, ale zejména finanční. Za poslední účetní období končící ke 30. červnu loňského roku vykázala Sparta historicky rekordní roční ztrátu 156 milionů korun. Desítky milionů prodělala i ve dvou předcházejících letech. Kromě toho jsou ona i její přímý vlastník J&T Credit Investments hodně zadluženi.

Pro J&T Sparta v minulosti přesto vykonala „mnoho dobrého“. Nejlépe to vystihl Patrik Tkáč, mediální tvář skupiny. „Na obchodních jednáních v Moskvě bych byl za jiných okolností asi nikdo. Když řeknu, že vlastníme Spartu, Rusové s námi hned jednají jinak,“ řekl předloni slovenskému časopisu Trend. Sparta je na podobné „využití“ už zvyklá. Ve druhé polovině devadesátých let, kdy ji vlastnila ocelářská VSŽ Košice a prezidentem klubu byl Alexander Rezeš, hrála před volbami na Slovensku v dresech s nápisem HZDS.

Křetínský si krátce po příchodu na Letnou Spartu vybájil jako klub, na jehož zápasy budou chodit celé rodiny. Když se mu něco nelíbí, okamžitě zasáhne. Při jednom ze starších zápasů mezi Spartou a Baníkem se na hlavní tribuně ozval výkřik „polský Židi“. Křetínský vstal a směrem ke křiklounovi zaburácel. Pokřiky ustaly. Některé příznivce v minulosti dráždil sportovním vozem Maserati, které stávalo před vchodem do VIP prostor letenského klubu. Lidskou tvář mu dodávala dlouholetá přítelkyně Klára Cetlová. Sympatická a příjemná mladá žena je členkou Senátu II rozkladové komise České národní banky a členkou správní rady Fondu pojištění vkladů. Pracovala v Komisi pro cenné papíry, řídila odbor legislativy finančního trhu na ministerstvu financí. V útrobách stadionu neopomenula vlídně pohovořit se staršími příznivci a činovníky Sparty. V případě potřeby nabídla rámě. Staříci vždy jen zářili.

K veteránům je zdvořilý i Křetínský. Jedinou výjimku představoval Jan Berger, nejlepší hráč, který kdy v dresu Sparty běhal po hřišti. Mladíka se zřejmě dotkla Bergrova slova pronesená na začátku srpna 2005 v časopise TÝDEN: „Lidé jako Křetínský fotbalu vůbec nerozumějí. Jenom klub vedou, dávají do něj peníze. Mám pocit, že fotbal se dělá jinak. Nejdřív Sparta vyhodila Hřebíka, pak ho vzali zpátky. Křetínský věděl, že to Hřebík umí s médii, proto ho povolal zpátky. To se nedělá“.

Tři uhelné neúspěchy a Tykač
Diskutovat s Křetínským o elektroenergetice, teplárenství či fosilních palivech bylo v minulosti radostné a obohacující. Propojený byznys ho pohltil. Pravdou je, že někteří lidé s humanitním vzděláním na energetice a těžbě skutečně ujíždějí. Křetínský je ukázkovým příkladem. O opravdu veliký obchod se poprvé pokusil v roce 2003. Tehdy velel útoku na majoritní státní podíl v Severočeských dolech. J&T podporovaná britským koncernem International Power nabídla prostřednictvím Škrobárny Brno zdaleka nejvyšších 6,83 miliard korun. Daleko za sebou nechala konkurenty z Penty a majitele Mostecké uhelné. Penta a J&T se tehdy hodně „pošťuchovaly.“ Křetínský označil Marka Dospivu, jednoho ze dvou hlavních vlastníků Penty, za verbálního agresora. Z obou stran létaly náznaky o tom, kdo vlastně v devadesátých letech vytuneloval slovenskou Drôtovňu Hlohovec. Vláda nakonec tendr zrušila a podíl za mnohem vyšší částku prodala polostátnímu energetickému holdingu ČEZ.

Na podzim roku 2004 se zase intenzivně zajímal o černouhelnou společnost OKD. Křetínský se tehdy ukázal jako skvělý prognostik a vizionář. „Kdyby nám to celé prodali, dali bychom za to až 40 miliard korun. Určitě bychom dali dohromady další investory,“ řekl na přelomu let 2004/2005. Později se ukázalo, že i za tuto cenu mohla J&T na koupi OKD obrovsky vydělat. Doly nakonec pohltili investoři kolem Zdeňka Bakaly. Za státní podíl zaplatili směšných 4,1 miliard korun.

Byl to Křetínský, který za J&T vyjednával o možné akvizici Mostecké uhelné. Opět neuspěl. Téměř poloviční podíl hnědouhelné firmy mu vyfoukl Pavel Tykač. „Chodil k nám v džínách a tričku. Hodně se na uhlí vyptával. Když se všechno dozvěděl, tak to bez nás koupil,“ řekl Křetínský krátce po roztržce s Tykačem. Byl to on, kdo Tykačovi dokonale vyložil byznys s hnědým uhlím a pozici Mostecké uhelné. Říká se tomu miliardová konzultace zadarmo. Dnešní vztah mezi J&T a Tykačem je nepřátelský. Obě strany na sebe nakydaly hodně špíny. Za delší provaz tahá Tykač. Zcela jasně naznačil, že slovenská finanční skupina má finanční obtíže a nastínil další nepříjemné detaily. Tykač v minulosti vložil do J&T miliardy korun.

Křetínský se uhlí ale rozhodně nemíní vzdát. V posledních letech vybudoval nadstandardně dobré vztahy s šéfy ČEZ. Výsledkem je, že J&T se Severočeskými doly, stoprocentní dcerou polostátního energetického holdingu, podaly společnou nabídku na německou hnědouhelnou firmu Mitteldeutsche Braunkohlengesellschaft. Její roční těžba je zhruba dvakrát vyšší než s jakou pro letošní rok počítají vlastníci Sokolovské uhelné.

Bratři na pražském magistrátu
Křetínský je „kontaktní“ člověk. Bleskově dokáže zaujmout, polichotit, pochválit a zároveň jít přímo k jádru věci. Tato taktika si patrně získala přízeň některých pražských politiků. Zejména těch, kteří zastupují hlavní město v dozorčí radě a představenstvu Pražské energetiky.

J&T pod Křetínského vedením do distribuční společnosti vstoupila v roce 2004. Holdingu ČEZ zaplatila za 34 procentní podíl 4,4 miliardy korun. Křetínský se stal členem dozorčí rady a navázal těsné spojenectví s majoritním vlastníkem, jímž je Pražská energetika Holding. Jde o společný podnik mezi Prahou (51 %) a německou EnBW Energie Baden-Württemberg.

J&T a pražskými politiky kontrolovaná Pražská energetika Holding začaly jednat ve shodě proti dalšímu akcionáři, kterým bylo se 14,19 procenty ministerstvo práce a sociálních věcí. Tandem nepustil zástupce ministerstva do orgánů společnosti a zcela ho tak odřízl od vlivu na její chod. Požadoval jediné: Odchod resortu z Pražské energetiky. Tuto vizi dlouhodobě prosazoval především Křetínský.

Tlak vyvrcholil loni v červnu, kdy J&T a spřátelení pražští politici prosadili nevyplacení dividendy z rekordního konsolidovaného čistého zisku ve výši 2,46 miliard korun. Firmu prý čekají velké investice. Ministerstvo se pod brutálním tlakem rozhodlo přistoupit na podmínky diktované zejména J&T a vyměnit podíl v Pražské energetice za akcie ČEZ. Ministerstvo udělalo obchod, na kterém hodně tratilo. Navíc na akciích ČEZ, který se výrazně propadl, v posledních měsících prodělalo dalších mnoho set milionů korun. J&T a Pražská energetika Holding si podíl ministerstva rozdělily rovným dílem. Slovenská skupina dnes prostřednictvím Honor Investu vlastní 41,1 procent Pražské energetiky, Holding pak 57,9 procent.

Už bez účasti ministerstva práce a sociálních věcí se konala osmého října loňského roku valná hromada Pražské energetiky, která rozhodla o historicky nejvyšší dividendě. Akcionáři „zapomněli“ na nutné investice z června a rozdělili si 2,399 miliard korun. Na J&T, resp. Honor Invest připadlo 986 milionů. Pokud by se dividenda vyplácela s účastí ministerstva, dostalo by 340 milionů korun. Hlavní město v orgánech Pražské energetiky zastupují Milan Jančík a Martin Langmajer z ODS a Miroslav Poche a Petr Hulinský z ČSSD.

Většina lidí z velkého byznysu považuje Křetínského za slušného, bystrého a inteligentního člověka. Pochází z elitní brněnské rodiny. Otec Mojmír Křetínský je profesorem a vedoucím Katedry teorie programování na Fakultě informatiky Masarykovy University. Matka Michaela Židlická je od června 2004 soudkyní Ústavního soudu České republiky.
Miroslav Motejlek, motejlek.com