MotejlekSkocdopole.com

Britská HSBC, která mimo jiné financovala výstavbu Čapího hnízda, ještě v roce 2011 evidovala přes miliardu korun půjčených Agrofertu. Dnes už mezi bankami financujícími Agrofert není. Že by pochybnosti banky o poctivosti podnikání koncernu Andreje Babiše právě v kauze Čapí hnízdo?

Britská HSBC Bank plc – pobočka Praha poskytla úvěr společnosti Farma Čapí hnízdo na výstavbu rekreačního zařízení ve výši 350 milionů korun, za který se zaručil její významný klient – Agrofert Andreje Babiše, na jehož pozemcích se ostatně stavělo. Šlo tedy o obchod především či výhradně na riziko bilance Agrofertu. Stalo se v době, kdy byly akcie Farmy Čapí hnízdo na doručitele, čili anonymní. Jak známo firma dostala z evropských fondů dotaci 50 milionů korun na výstavbu jen díky tomu, že oficiálně nepatřila pod Agrofert, i když před žádostí ano a po uplynutí pětileté lhůty, nezbytné pro dotaci malých firem, rovněž. Účelovost skrytých akcionářů je tu zjevná, pro dokazování ale obtížná.

HSBC ale skutečného vlastníka Čapího hnízda musela znát. Každá banka totiž musí postupovat v souladu s přísnými podmínkami „compliance“ (ověření, že klient/transakce důvodně nevzbuzuje pochybnost o souladu s právem) a KYC (Know Your Customer – znalost skutečných vlastníků a nejen nastrčených bílých koní). Toto je zcela zásadní téma v době, kdy se transparentnost transakcí a přímá znalost vlastníků staly naprostým standardem – ostatně i sám Andrej Babiš na tom postavil část své volební kampaně. Připomeňme třeba kauzu Mostecké uhelné. Ostatně vlastnictví Agrofertu přes švýcarské „koně“ v době privatizace Unipetrolu je nutné v kontextu tohoto článku zmínit také.

Nevíme, do jaké míry HSBC aktuálně spolupracuje s policií vyšetřující dotační podvod Agrofertu. Víme ale, že má vážný problém. Je velmi nepravděpodobné, takřka nemožné, že by banka ve své úvěrové dokumentaci měla v kolonce cílových vlastníků Farmy Čapí hnízdo Babišovy děti a bratra Babišovy nynější ženy Moniky, jak zní až po mnoha vytáčkách vyfabulovaná Babišova verze. Kdyby to tak bylo, pak by musela banka tento trik oznámit Finančnímu analytickému úřadu Ministerstva financí pro důvodné podezření ze spáchání podvodu. Vlastně by tak měla postupovat i v případě, kdy by uvedeným vlastníkem byl Andrej Babiš nebo Agrofert.

Daleko pravděpodobnější tedy je, že banka ve svých vnitřních dokumentech má důkaz o tom, že cílovým vlastníkem Čapího hnízda byl Agrofert/Babiš a že ekonomika projektu byla mírně nadsazeno „přehnaně optimistická“. Pak tedy banka svému klientovi pomáhala krýt dotační podvod. Anebo HSBC v dokumentech nemá vlastníka žádného, čímž významně porušila pravidla compliance. V takovém případě jí hrozí sankce ČNB od desetimiionové pokuty až po odebrání bankovní licence.

Ať už je to jakkoliv, HSBC, která ještě v roce 2011 úvěrovala Agrofert více než miliardou korun, dnes mezi financujícími bankami není… I to o něčem svědčí.

Z obliga ale nejsou ani ostatní banky, úvěrující Agrofert. Babišův koncern se z hlediska compliance dostal do velice svízelné situace. Bez ohledu na to, jestli Babiš koncern dočasně převedl do svěřenského fondu, Agrofert nevyhovuje hned v několika pevně určených kritériích posuzujících míru rizika.

Především je Babiš politicky vysoce exponovaná osoba, což samo o sobě znamená podle compliance zvýšenou opatrnost ze strany banky. V situaci, kdy je taková osoba byť jen podezřelá z finančních machinací či zneužití své pozice pro vlastní obohacení, je dosti obtížné, aby se mohla stát klientem. Když už jím je, musí banka začít tvrdě jednat, kompletní due diligence je základ.

Babiš je důvěryhodně podezřelý ze spáchání trestného činu podvodu, aktuálně vydaný sněmovnou policii. To je podle pravidel compliance další závažný risk faktor. Mezi další patří třeba anonymní akcie ve struktuře klienta, přeprodej akcií bez ekonomického smyslu a tak dále, což jsou faktory, které v kauze Čapí hnízdo vylezly na povrch a banky o nich musí vědět.

Nezapomeňme ani na kauzu korunových dluhopisů. Jedna ze zásadních otázek v ní totiž zní: „Z jakých zdrojů získal Andrej Babiš prostředky na nákup daňově zvýhodněných dluhopisů?“ Kdyby by byl „nazdrojován“ například úvěrem či jinak z holdingu, potom by zadlužení té samé skupiny vůči Babišovi dávalo jediný ekonomický smysl – a to daňovou optimalizaci. Pokud by to tak bylo, má problém i UniCredit Bank, která pro Babiše dluhopisy Agrofertu nakupovala. Jde o stejnou optiku jako u HSBC v kauze Čapího hnízda.

Z hlediska compliance není promlčená ani privatizace Unipetrolu a otázka, jak to bylo tehdy s vlastnictvím Agrofertu. Banky by se měly významně zajímat i o zdroj Babišových peněz na vybudování jeho impéria. Bez znalosti těchto skutečností nemůže žádná banka prohlásit, že Agrofert je „compliant“.

Koncern Agrofert dnes vykazuje 31 miliard bankovních dluhů. Shromážděná fakta implikují celkem reálné riziko zrušení vztahů bank s Agrofertem, tedy zesplatnění úvěrů. Což jistě není scénář, který by byl v jejich zájmu. Proto zavírají oči? Odpověď by mohl znát bankovní dohled ČNB.

Největšími financiéry Agrofertu jsou aktuálně Citibank, Komerční banka, UniCredit Bank, IKB Deutsche Industriebank, Tatra banka, Česká spořitelna, Commerzbank…