MotejlekSkocdopole.com

Ruský státní koncern TVEL, který ovládá šestinu světového trhu s jaderným palivem a dodává palivové články například pro Temelín a Dukovany, se stal vítězem tendru na výstavbu továrny na jaderné palivo na Ukrajině. Oznámila to v pondělí Světlana Merkulová, asistentka ředitele kyjevského oddělení amerického Westinghouse, který byl v tendru soupeřem TVELu.

„Obdrželi jsme dopis, ve kterém nám poděkovali za účast a oznámili, že rozhodčí výbor dal přednost TVELu“, cituje její slova portál atominfo.cz s odvoláním na ukrajinskou informační agenturu UNIAN. Rozhodnutí o vyhlášení tendru bylo přijato Bezpečnostní radou Ukrajiny loni pátého června. 21. června 2010 poslali úředníci Ministerstva paliva a energetiky dvěma potenciálním účastníkům dokumenty, potřebné pro přípravu projektu.

Ukrajina provozuje patnáct jaderných reaktorů, z nichž tucet je typu VVER-1000. Tradičně byli jediným dodavatelem paliva Rusové. Od roku 2000 ale začaly na Jihoukrajinské jaderné elektrárně zkoušky amerického jaderného paliva a v březnu 2008 podepsali Ukrajinci smlouvu se společností Westinghouse na dodávky paliva pro tři bloky. Smlouva je ovšem vázána velkým množstvím zvláštních podmínek a není jisté, že bude zcela naplněna. Celková hodnota ukrajinského trhu s jaderným palivem činí 400 milionů dolarů ročně (téměř osm miliard korun).

Loni některá česká média uváděla, že TVEL zvažuje možnost výstavby takové továrny v České republice. Portál motejlek.com jako první 18.6. 2009 uvedl i možnost, že Rusové použili “českou kartu” jako prostředek nátlaku na Kyjev, aby ho donutil rozhodnout pro TVEL. Ve stejném článku jsme napsali, že továrna na výrobu jaderného paliva v České republice nejspíš vybudována nebude.

Jádro problému tkví v tom, že taková továrna je rentabilní pouze v případě, že dodává palivo minimálně pro 15 až 17 energobloků, což je na Ukrajině zaručeno, zatímco celá východní Evropa dohromady dneska tohoto počtu nedosahuje. TVEL se teoreticky může vrátit k možnosti postavit továrnu v Česku pouze v případě, že v tendru na dostavbu JE Temelín zvítězí česko-ruské konsorcium. Čtyři bloky JE Temelín, jeden – JE Dukovany, dva na JE Mochovce, dva bloky stavěné bulharské JE Belene a čtyři bloky budoucí JE v Turecku už mohou být dostatečně lukrativní a rentabilní na to, aby továrna stála v Čechách. Výhodou ČR je i fakt, že jako jediná země Evropské unie těží uran.

Rusy ovšem v jejich činnosti bude omezovat Deklarace Korfu, platná v Evropské unii. Jedná se o rezoluci přijatou v roce 1994, podle níž je maximální možný objem dovozu jaderných materiálu (obohaceného uranu) z Ruské federace omezen na 20 procent celkových potřeb EU. Poté, co se EU rozšířila o státy Východní Evropy, začaly dodávky TVELu pokrývat až 35 procent, podle některých statistik dokonce 40 procent celkové spotřeby jaderného paliva v EU.

Právě Deklarace Korfu byla podle neoficiálních informací důvodem, proč v listopadu loňského roku ČEZ uzavřel smlouvu na obohacování uranu pro JE Temelín s francouzskou Arevou a nikoli s ruským Techsnabexportem http://www.motejlek.com/smlouva-na-obohacovani-jaderneho-paliva-uzavrena-mezi-cez-a-arevou-znacne-posilila-rusky-tvel-ktery-chce-vytvorit-jadernou-obdobu-gazpromu. Podle ještě neoficiálnějších informací, francouzské kapacity na obohacování uranu nestačí a jeho velká část je stejně obohacována v Rusku.

Bez ohledu na to, zda Rusové továrnu na jaderné palivo v Čechách postaví, můžeme už nyní říct, že ČEZ se má od Ukrajiny hodně co učit. Kyjev provedl šikovné manévry mezi dvěma světovými jadernými lídry a získal pro sebe maximum. Hlavních kritérií, podle kterých Ukrajina posuzovala nabídky, bylo pět. Ukrajina chce získat více než 50 procent akcií továrny a požaduje k tomu do roku 2020 předání technologického know-how na výrobu paliva a do roku výstavbu závodu na fabrikaci palivových článků. Roční výkon továrny má být 400 tun uranu.

Mimochodem jde v poslední době o druhé vítězství ruských jaderných technologií nad americkými. V srpnu letošního roku arménská vláda uposlechla rady australské poradenské společnosti WorleyParsons a v neoficiálním tendru svěřila ruskému Atomstrojexportu stavbu nového bloku arménské jaderné elektrárny s technologií VVER-1000. Soupeři Rusů byly Westinghouse s projektem AP-1000 (stejný jako ten, který nabízí v českém tendru pro Temelín), Číňané s reaktorem CNP-600 a francouzsko-japonský společný podnik Areva/Mitsubishi s novým projektem ATMEA-1.
Natallia Sudlianková

Další článek bude publikován krátce po deváté