MotejlekSkocdopole.com

Článek, který zpochybňuje odůvodněnost právního jednání ČEZ, a. s., která uzavřela dohodu o mimosoudním narovnání, některé skutečnosti pomíjí, resp. je interpretuje jen z jediného úhlu pohledu (tj. z pohledu minoritního akcionáře), bez hlubší znalosti právní úpravy a bez znalosti konkrétní situace.

Předně třeba říci, že zcela logický povzdech minoritního akcionáře nad tím, že povinná nabídka převzetí je přece něco úplně jiného (obchodně a ekonomicky) než je vytěsnění tzv. squeeze-out), a když akcionáři dobrovolně akceptovali nabídku a tím i kupní cenu, nelze přece očekávat, že se následně budou domáhat nepřiměřenosti protiplnění nemá oporu v legislativě. Tehdy platný obchodní zákoník (a právní úprava se za ta léta nijak zásadně nezměnila) stanovil v zásadě shodná práva jak pro vytěsněné akcionáře, tak pro akcionáře, kteří se rozhodli akcie společnosti „dobrovolně“ prodat v rámci nabídky převzetí. I tito akcionáři měli podle § 183c obchodního zákoníku právo domáhat se v zákonem stanovené lhůtě doplacení rozdílu mezi cenou uvedenou v nabídce převzetí a přiměřenou cenou, pokud by cena s nimi sjednaná (a doložená posudkem znalce) byla nepřiměřená.

A překvapivě (nebo spíše nepřekvapivě) se i v případě dobrovolné nabídky převzetí našel akcionář, který sice se společností ČEZ, a. s., smlouvu o koupi akcií „dobrovolně“ uzavřel, ale obratem ji zažaloval. A domáhal se doplacení rozdílu mezi ve smlouvě akceptovanou cenou a cenou, kterou považoval za přiměřenou.

Společnost ČEZ, a. s., podle všech předpokladů a posudků mohla důvodně očekávat, že v soudním řízení týkajícím se nabídky převzetí bude neúspěšná. Proč?

Společnost ČEZ, a. s., si nechala vypracovat ekonomické i právní posudky od renomovaných autorit. Z nich bylo zřejmé, že šance, že soud dospěje k závěru, že stanovená cena byla nepřiměřená a zaváže ČEZ, a. s., k doplacení vzniklého rozdílu, je významná. Ostatně v soudním řízení, které se týkalo následného vytěsnění minoritních akcionářů v té samé společnosti Severomoravská energetika, a.s., se tak stalo. Soud dospěl k závěru, že přiměřená cena za vytěsněné akcie v procesu squeeze-outu má být vyšší ca o 2.500,- Kč na akcii. A pro výpočet doplatku se spokojil se standardem tržní hodnoty, která by dle argumentace pana Šnobra měla být použita pro případ nabídky převzetí. Minoritní akcionáři si tento argument nenechali ujít a použili jej v soudním sporu o přiměřenost protiplnění u nabídky převzetí.

Navíc je potřeba zmínit evropskou právní úpravu, která staví ochranu minoritních akcionářů u nabídky převzetí na obdobnou úroveň s ochranou poskytovanou v procesu vytěsnění; ta se projevuje nejen přiznáním soudního přezkumu férovosti odkupní ceny (jak uvádíme výše), ale i tím, že cena má být v obou případech podobná a vypočtena na bázi standardu férové ceny, tedy standardu používaného pro nucené vytěsnění. K tomuto závěru dospěl i Vrchní soud v Praze v jednom ze svých judikátů. Znalecké posudky tuto skutečnost samozřejmě musely vzít v potaz.

A argument potvrzení správnosti ceny tehdejší Komisi pro cenné papíry? Z praktických zkušeností z obdobných kauz vyplývá, že v soudních sporech o přiměřenost protiplnění se soudy příliš neohlíží na tento fakt. Ostatně, od toho existuje právo na přezkum nezávislým soudem .

Tomuto postoji soudů nasvědčuje i stav řízení v kauze nabídky převzetí u Telefónicy O2 (resp. v bývalém Českém Telecomu), na níž pan Šnobr v článku sám odkazuje. Jde o dobrý příklad toho, že schválení KCP nezabraňuje minoritním akcionářům dožadovat se doplatku. Ve sporu s minoritními akcionáři o přiměřenost nabídky převzetí z roku 2005 zrušil v roce 2011 odvolací pražský vrchní soud předchozí verdikt městského soudu v Praze, a věc je tak stále otevřená. Viz: ihned.cz

Podíváme-li se na to optikou představenstva ČEZ, mělo vlastně s ohledem na povinnost péče řádného hospodáře na výběr?

Muselo volit mezi jednoznačně finančně vyjádřenou dohodou o narovnání a více než miliardovým rizikem, plynoucím z posudků, jejichž zadáním péči řádného hospodáře osvědčilo. Pokud by pak soud v řízení pravomocně rozhodnul a přiznal žalobci právo na doplacení rozdílu mezi cenou přiměřenou a cenou vyplacenou, byla by společnost povinována vyplatit doplatek i ostatním oprávněným osobám, bez ohledu na to, zda byly účastníky soudního řízení. Tedy i akcionářům, kteří v rámci povinné nabídky převzetí odprodali své akcie společnosti ČEZ, a. s., a nikdy nepřiměřenost protiplnění nenamítali, by měli (od právní moci soudního rozhodnutí) právo se domáhat u soudu zaplacení vzniklého rozdílu. Rozhodnutí soudu by pak již bylo velmi jednoduché – o tom, že jde o nepřiměřené protiplnění, již bylo pravomocně rozhodnuto, takže soud by oprávněným osobám (tj. akcionářům SME, kteří své akcie odprodali v rámci nabídky převzetí) právo na doplatek přiznal.

Argumentace tím, že přece společnost EDF nikdy nerozporovala vyplacenou kupní cenu za akcie a nikdy se nepřidala k akcionářům, kteří žalobu podali, je zavádějící. Umí si vůbec někdo představit situaci, že jakákoliv společnost v okamžiku, kdy se dozví, že jí vzniklo právo domáhat se doplatku vzniklého rozdílu, kde šance na úspěch je 100 %, toto právo nevyužije? Lze si vůbec představit člena statutárního orgánu, který by v rozporu s péčí řádného hospodáře tento nárok nevznesl a způsobil tak své společnosti významnou škodu za kterou by sám odpovídal?

Představenstvo společnosti ČEZ, a. s., bylo tedy v roce 2013 postaveno do nelehké situace, kdy muselo důsledně vážit při svém rozhodování, zda akceptovat zaplacení částky ve výši 349 mil. Kč v rámci mimosoudního narovnání (tj. zaplatit skutečně více než na kolik měl žalobce nárok) nebo vyčkat a vystavit společnost ČEZ, a. s., a tím i její akcionáře riziku, že společnost ČEZ bude muset zaplatit částku několikanásobně vyšší, přesahující 1 miliardu Kč. Jaký by asi byl povzdech minoritního akcionáře, až by tato situace nastala? Opět by patrně zasahovaly orgány činné v trestním řízení, protože by přece bylo jasné, že představenstvo společnosti ČEZ, a. s., porušilo péči řádného hospodáře, neboť neuzavřelo dohodu o mimosoudním narovnání, díky které by společnosti ČEZ mohlo ušetřit 700 milionů Kč.
Jana Navrátilová, Advokátní kancelář Němec, Bláha & Navrátilová

Reakce minoritního akcionáře ČEZ a autora původního textu Michala Šnobra:
Čistě právní výklad celé věci je prospěšný. Nicméně celá kauza má svůj zřetelný podtext a pochyby rozhodně zůstávají.