MotejlekSkocdopole.com

Vývoj intervencí státních bank do ekonomiky volné soutěže lze vysledovat již od počátku 20. století, kdy došlo podpisem prezidenta T.W.Wilsona pod Zákon o federálních rezervách k vytvořeni Federální rezervní banky v USA tvořené soukromými subjekty, ale s přímým dopadem na politická rozhodnuti. Ve své podstatě teorie marxistické ekonomie má správné konstatování existence periodického vývoje ekonomiky, ale nabízí špatná řešení situace, ke kterým však lidské konání, zdá se, nevyhnutelně směřuje.

Volný obchod s neviditelnou rukou trhu vedl v zájmu maximálních zisků k opuštění zlatého standartu jako měřítka finančních hodnot, naopak k vytvoření peněz jako zboží s vytvořením systému burzovních spekulací na zhodnocení peněz sama sebe bez přidané hodnoty. Již to vedlo k primární deformaci dříve známého trhu a zvýraznění ekonomické spirály ve smyslu Velké deprese. Poučení ekonomů vedlo k rozvoji keynesiánství, později monetarismu, ale vesměs nutno říct, že ani jedna teorie neuvažuje o návratu volného kapitalismu bez podílu státní regulace. Naopak, ekonomické markanty jako enormní statni dluhy celosvětově nejsou bez politických nástrojů řešitelné. Příklad intervence švýcarské centrální banky je esenciálním příkladem racionální sebezáchovy a v tomto aspektu skutečně nelze švýcarskou státní banku podezírat ze spekulativních pohnutek, což samozřejmě o USA a Číně nelze beze zbytku tvrdit.

Na druhé straně politická řešení jsou stěžována dosavadní kvalitou demokratických systémů, jejichž čtyřletý volební cyklus se jeví výrazně omezen mandátem svého rozhodování ve srovnání s osvíceně absolutistickými režimy orientálního typu, což je hlavní ekonomický důvod současného zaostávání severozápadního světa. Z toho všeho je patrné, že známý model kapitalismu volného obchodu v podmínkách rovné demokracie dosahuje hranic možné existence a svět čeká přerod na nový model ekonomické existence. A jak známo, pouze bolestné porody navozují skutečně hodnotný vztah matky k dítěti.
-pev-