Ještě ke Schwarzenbergům
6. března 2010, 10:49
Kníže Jan Nepomuk Schwarzenberg byl po vzniku Československa v roce 1918 výrazně největším soukromým pozemkovým vlastníkem na území nového státu. Do jeho majetku spadalo jedenáct velkostatků – Hluboká nad Vltavou, Chýnov, Český Krumlov-Zlatá Koruna, Mšec, Postoloprty, Protivín, Třeboň, Vimperk, Cítoliby, Jinonice-Radlice, Netolice-Libějovice.
Velkostatky hospodařily na celkové rozloze 161 428 hektarů (více než 1,6 miliardy metrů čtverečních). 47 426 představovala zemědělská půda, zbytek tvořily lesy, rybníky a další plochy. Pod velkostatky spadalo pět pil, lihovar, deset cihelen, tři uhelné doly, osm pivovarů, sladovna, vývozní sladovna, sušárna chmele, zřídla minerální vody, vápenka, křemelínové doly, tuhové doly.
Prvorepubliková pozemková reforma majetek Jana Nepomuka Schwarzenberga podstatně zmenšila. Přesto byl stále výrazně největším soukromým pozemkovým vlastníkem v Československu. Vše změnil v roce 1947 takzvaný Lex Schwarzenberg (zákon o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou). To už ale byl Jan Nepomuk devět let po smrti.
-mot-
Velkostatky Jana Nepomuka Schwarzenberga před pozemkovou reformou
Český Krumlov-Zlatá Koruna 49 086 hektarů
Třeboň 32 221 hektarů
Vimperk 21 492 hektarů
Hluboká nad Vltavou 18 386 hektarů
Netolice-Libějovice 11 046 hektarů
Cítoliby 9 211 hektarů
Protivín 8 282 hektarů
Postoloprty 5 729 hektarů
Chýnov 4 024 hektarů
Mšec 1 395 hektarů
Jinonice-Radlice 556 hektarů
Zdroj: Schematismus velkostatků v Čechách, zpracovali lesmistr Rudolf Lustig a František Světnička