Den, kdy zemřel Emil Kolben

Před 69 lety, 3. července 1943 v terezínském ghettu zemřel Emil Kolben. Bylo mu 80 let, měl u sebe jen pár osobních věcí a podle svědectví vnuka Jindřicha také kufřík se 180 akciemi Českomoravské-Kolben-Daněk.

Kolben byl gigant rakouského a později československého průmyslu, zakladatel Kolben a spol. (Elektrotechnická akciová společnost), skvělý vynálezce, učenec a teoretik elektrotechniky, přítel a kolega Thomase Alvy Edisona, oponent Františka Křižíka. Jeho role v ČKD bývá ale někdy poněkud přeceňována. Především oněch 180 akcií nepředstavovalo klíčový podíl, ten v ČKD držela až do znárodnění Živnobanka. Byl to právě její šéf Jaroslav Preiss, kdo měl proto v byznysu ČKD rozhodující slovo, nikoli technokrat Kolben. Ostatně fúze Živnobankou ovládané Českomoravské strojírenské a Kolbenovy Elektrotechnické na přelomu let 1921 a 1922 byla způsobena Kolbenovými finančními problémy, nikoli naopak. Nemluvě ani o Čeňku Daňkovi, jak známo jeho jméno je v ČKD jen residuem po Preissem rovněž pohlcené společnosti Breitfeld, Daněk a spol.

ČKD pod vládou Živnobanky měla vskutku široký záběr. Jak v pamětech vzpomínal Jiří Hejda, Preissův muž a generální tajemník ČKD z let 1935-39, vyráběla „dva tisíce artiklů od lokomotiv až po brusle, od kompletních cukrovarů až po chladničky“. Kolbenův elektrotechnický pilíř byl ale v koncernu samozřejmě mimořádně významný a představoval mimo jiné výraznou výhodu v konkurenčním boji s dalším strojírenským kolosem Škodou Plzeň.

Sám Kolben byl v ČKD i přes své stáří aktivní až do příchodu Němců. Ti ho pro židovský původ nejdříve přiměli k rezignaci na všechny funkce, mimo jiné místopředsedy koncernu, a v červnu 1943 jej deportovali do terezínského ghetta. Tam mu byly zoufale držené akcie bohužel k ničemu a nic z nich později neměl ani přeživší vnuk Jindřich. Po válce ČKD znárodnili komunisti, Jindřich v roce 1968 emigroval do Německa a z dědovy pozůstalosti po roce 1989 získal jen část vinohradské vily.

O dost lépe, co se majetku týče, dopadl pozdější privatizér ČKD Jiří Maroušek, který v podniku královsky zbohatl, ačkoliv jej přivedl zu grunt. V dnešní den by měl všeho nechat, odjet do Terezína a tam zapálit svíčku nebo položit kamínek za velkého muže.
-pes-

Předcházející článek

Energetická skupina EP Energy loni utržila téměř 40 miliard korun

Následující článek

Hodonínské petrolejářské společnosti MND propadl zisk o dvě miliardy