Projekt, představující nejvýznamnější osobnosti oboru. Od Františka Křížíka po Františka Hezoučkého. Obsah bude vznikat ve spolupráci s energetickými odborníky a historiky. O největším energetikovi našich dějin následně necháme hlasovat čtenáře.
Osobnosti v samostatných portrétech představíme během září, října a listopadu tohoto roku. V prosinci pak vyhlásíme hlasování o největší personu mezi nimi a na jeho základě ji určíme.
Hlavním partnerem projektu je skupina ČEZ.
Náš nejznámější fyzik přesvědčuje celý svět, že jádro je bezpečné, levné, ekologické - a zajistí nám svobodu. Profesor František Janouch (1931) toho pro popularizaci jaderné energie udělal jako málokdo.
Článek pouze pro registrovanéFrantišek Poukar začínal na velkých vodních dílech, jeho pomníkem jsou ale chladící věže jaderných elektráren, tyčící se nad českou krajinou. Temelín už nestačil dokončit, zemřel v roce 2000 před spuštěním prvního reaktoru.
Čtěte celý článekProfesor Čestmír Šimáně (1919-2012) byl jaderným fyzikem s hlubokou mezinárodní stopou. Polyglot, který v šedesátých letech například vedl jednu z divizí Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni, sbíral zkušenosti mimo jiné u manželů Curieových, nositelů Nobelovy ceny za chemii. Byl zakladatelem jaderného výzkum v Česku.
Čtěte celý článekAutor čerpadlové turbíny HONE i zásadních publikací o turbínách, expert na Francisovy a Kaplanovy turbíny. To je Miroslav Nechleba (1908-1996), přední konstruktér na vltavské kaskádě. Z blanského ČKD udělal světovou firmu.
Čtěte celý článekNejdřív zachraňoval válkou poškozený průmysl a po úspěšné kariéře se pustil do vzdělávání nastupující generace. Bez prof. ing. Jiřího Braunera (1905-2008) by elektrotechniky na Moravě vypadaly úplně jinak. Fakultám v Brně a Ostravě dal tvář i obsah.
Čtěte celý článekByl naším největším odborníkem na jadernou energetiku. Plzeňská Škodovka s ním dosáhla světových úspěchů. A generace studentů se s jeho odkazem dodnes vypořádává při studiu jeho zásadních učebnic Tepelné turbíny a Jaderné elektrárny. Dvě témata, kterým prof. ing. Josef Bečvář (1900-1969) zasvětil svůj život.
Čtěte celý článekSvětovou vědu posunul ve výzkumu radioaktivního záření, v Československu vybudoval špičkový ústav dozimetrie a při měření Hessových paprsků bojoval o život na Severním pólu. Romantická i vědecká duše profesora Františka Běhounka (1898-1973) se odráží i v jeho mohutném literárním díle.
Čtěte celý článekDíky němu máme páteřní síť elektrického vedení, do zásuvek nám proudí jednotné napětí a naše součástky se můžou montovat po celém světě. Prof. ing. Vladimír List (1877-1971) měl totiž celý život vyšší úkol: „Mojí touhou bylo přivést naši elektrotechniku na světovou úroveň. Přitom jsem neměl žádné hmotné úmysly, čistě jen lásku k elektrotechnice.”
Čtěte celý článekEdisonovi udělal pořádek v dynamech a Československo přesvědčil o výhodách střídavého proudu. Emil Kolben (1862-1943) stál v čele nejslavnější prvorepublikové továrny, která k pověstným „od špendlíků po lokomotivu” vyráběla i jedny z nejlepších tanků na světě.
Čtěte celý článekPatří mezi legendární elektrotechnickou trojku Křižík - Kolben - Donát. Zdokonalil obloukovou lampu s elektrickým regulátorem. Jeho firma vyráběla kompletní zařízení pro elektrárny v celém Rakousko-Uhersku. Osvětloval moravská města, nádraží, pod září jeho světel pracoval ve vlaku i císař František Josef I.
Čtěte celý článek