MotejlekSkocdopole.com

Na Kalahari padla tma. Kemp, v němž nocujeme, představuje to nejlepší a nejdražší, co místní podmínky dovolí. Vedro, nocí probuzený hmyz a řev lvů na lovu v blízkosti našich obydlí, nám přesto připomíná, že jsme v divočině. Jedna z nejbohatších zemí Afriky ji zatím pomáhá zachovat pro další generace.

Velký a silný chlap černé pleti jménem Super Sande mi podává dalekohled. Je těsně po rozbřesku, ještě za tmy jsme opustili kemp a teď jsme uprostřed Kalahari. Tam, kam ukazuje jeho mohutná paže, krouží supi. Kolem terénního vozu Toyota Landcruiser, v němž sedíme, se pokojně pasou zebry a nevšímají si nás. Přežvykují trávu, hříbata kolem nich vesele pobíhají. Přežily noc a čeká je pokojný den. Super, jehož jméno se důrazně vyslovuje Supa, nastartuje motor, zebry sebou cuknou a uskočí před autem, které se dává do pohybu. Vnímáme neskutečnou šíři zdejší krajiny, kam oko dohlédne, rozprostírají se pastviny, stromy a křoviny. Jsme sice na poušti Kalahari, ale tohle je delta řeky Okavango. Vnitrozemská delta. Řeka nedoteče do moře a rozlévá se tu do prostoru, takže vytváří obří oázu. Přitahuje obří stáda zeber, ostatně toto zvíře je národním symbolem Botswany, ale také všemožné druhy antilop, pakoně, divoká prasata, žirafy, buvoly, slony, hrochy a samozřejmě predátory, dravé šelmy od divokých psů, šakalů a hyen až po kočkovitou šlechtu v podobě gepardů, levhartů a lvů.

Právě lev je teď naším cílem. V noci lovil. Supové nám to prozradili. Jedeme v závětří, opatrně, Supa mezitím upozorňuje na vše, co se děje kolem nás a uniká naší roztěkané pozornosti. Ví o všem a umí o tom vyprávět s jakousi strohou, ovšem poutavou elegancí. Tak třeba najednou ukáže na ptáka vydávajícího zvláštní zvuk. „Dívejte se na něj, za chvíli přistane jako helikoptéra.“ Sledujeme tvora, divoce řvoucího, jak najednou umlkne a snese se k zemi způsobem, který připomíná rychlé přistání vrtulníku. „Všechno je v přírodě jen o odstrašení nepřítele a přivábení sexuálního partnera. Tenhle pták, korhan, dává najevo: Jsem tu, jsem hlasitý, nebojácný a silný,“ vypráví hlubokým pomalým hlasem Supa. V autě má položenou knihu Sapiens: A Brief History of Humankind. Nedávný světový hit od Harariho, dávající do souvislostí historické a přírodní děje na této planetě. Má v ní podtrhané mnohé pasáže, sám by mohl s Hararim vést dlouhé diskuse. Impozantní chlapík.

Brána do divočiny
V půlce listopadu loňského roku jsme přilétli do Maunu, hlavního města botswanského Severozápadního distriktu. Leží v poušti Kalahari, která tvoří podstatnou část rozlohy země. Maun je vstupní branou do delty Okavango.

Botswana je velká země, o něco větší než Francie, sedmkrát větší než Česko, žije v ní ale jen něco málo přes dva miliony lidí, z toho víc než desetina na jihu v metropoli Gaborone. Takže si Maun, přes svůj nesporný turistický význam, představte jako takový ospalý, sluncem sežehnutý Nymburk s mezinárodním letištěm. Kouzlo Maunu a hlavně šarm delty, která ho obklopuje, zjistíte až z malého letadla, které je tu nejpraktičtějším přemísťovadlem.

Do jednovrtulové Cessny Caravan 208 jsme v Maunu přestoupili rovnou z Embraeru E190 jihoafrické aerolinky Airlink, s nímž jsme přilétli z Johannesburgu. Hned, jak jsme se vznesli, a zamířili do hloubi delty, dala nám zdejší příroda ochutnat své poklady. Různobarevné pláně protkané kanály rozlité řeky, laguny a bažiny, buš a také první zvěř. Tamhle je slon! Víc slonů. Hroši a všudypřítomné zebry. Později i Středoevropan poněkud otupí z takového množství zvířat, už mu to přijde poněkud jednotvárné, ale je to překrásný důkaz, že divoká, takřka samoregulovaná příroda, ještě stále na téhle zbídačelé planetě přežívá. Botswana k tomu přispívá vrchovatě. Rezervace, spravované licencovanými soukromými podniky, a národní parky tvoří značnou část rozlohy země. Platí tu přísná pravidla nastavená ve prospěch přírody. Botswana na to má zejména díky těžbě diamantů, nemusí proto tolik rejžovat z turismu. Samozřejmě, že safari je tu významnou atrakcí, má ale daleko méně prostoru než v tradičních safari zemích, jako je Tanzánie nebo Keňa. Místa, která jsme navštívili, jsou pro zdejší pojetí safari charakteristická: Méně za více peněz. Kapacity jsou malé, vzdálenosti velké, takže ubytování je logicky drahé, spali jsme v lodžích za ceny od 500 do 3000 dolarů za noc a osobu, moc jiných možností tu v podstatě není. Průvodci jsou pečlivě vybíraní, musí projít náročnými kurzy a testy. Lov je tu zakázaný. Na ten mají právo jen šelmy.

Intimní strach
Supa zastavuje auto u čerstvě zabité zebry. Její tělo je ohlodané do morku kostí. Jakžtakž zachovalá zůstala jen přední část hlavy a kopyta, mezi kostmi se válí kůže. Bylo to velké zvíře s mohutným hrudním košem. Průvodce říká, že tuhle zebru musel skolit silný lev, slabší šelma by hrudník nedokázala rozervat. Supi už zmizeli, tady byla práce rychle dokončená. „Lvi budou nedaleko, myslím, že vím, kde,“ říká Supa. Po chvíli stáčí vůz k menšímu pahorku pokrytému křovím.

Zastaví asi tak 50 metrů od něj. Vypne motor, upozorní nás, ať jsme v klidu, zůstaneme sedět a nic neděláme. Přiloží ruce k puse a hlasitě napodobí několikrát zvuk buvola. Po chvíli z křovin líně vykoukne několik lvích hlav. Jedna z lvic se dokonce vypraví na krátký průzkum, následovaná mladým samcem. Naše auto je nezajímá. Jsme tak drzí, že se s vozem přiblížíme na několik metrů a pozorujeme nažrané vládce, jak tráví a odpočívají. Supa opakuje, že když zůstaneme v klidu, nic nám nehrozí. Lev vnímá auto jako nějaký obří celek, s nímž nechce nic mít. Ne, že by se bál, ale prostě nestojí o konflikt. Kdyby ale kdokoliv z nás povstal, poznal by, že jsme obyčejní smrtelníci a mohlo by být zle.

Setkání s králem přírody je vzrušující. Nelze to popsat slovy. Obdiv, úcta, strach, to se mísí v mysli pozorovatele. Měli jsme tu čest potkat se se lvem několikrát, byli jsme také tváří v tvář s levhartem. Gepard, nejrychlejší čtyřnožec planety, se nám jediný z největších pokladů zdejší fauny neukázal. Samozřejmě hroši, krokodýli, dokonce mamba černá, žirafy. Kroužili jsme také vrtulníkem nad velkými stády slonů. Surikaty nám chodili po hlavách, protože prostě mají v genetické výbavě příkaz vylézt na nejvyšší bod ve svém okolí. V Botswaně jde při setkání s divokou zvěří často o velmi intimní zážitek, málokdy je na místě více lidí. Ojedinělé skupinky, žádné masové výpravy.

BOTSWANA, DELTA OKAVANGO 11. až 21. listopadu 2022
Navštívená místa (v ceně bývají transporty letadly, služby průvodců, jídlo, pití či praní prádla)
Duke’s Camp – nejnovější z kempů vystavený pod vysokými stromy uprostřed hustě porostlé buše, cenové rozpětí 830-1595 USD, opravdu těsné sepětí s přírodou, nejvíce spartánské podmínky, 8 stanů
Tuludi Camp – luxusní izolované místo v soukromé rezervaci Khwai s 200 tisíci hektery divočiny, každý „stan“ velkorysých rozměrů má svůj ponořovací bazének, plavací bazén je součástí kempu, cenové rozpětí 1190-2760 USD, 7 stanů
Jack’s Camp – legenda mezi zdejšími kempy kompletně přebudovaná v roce 2021 v retro stylu 40. let minulého století, stany jsou obrovské, 270 čtverečních metrů , starobyle, ovšem luxusně s několika místnostmi, bazénkem, měli jsme tu i procházku s domorodci, let vrtulníkem a nejlepšího guida – Super Sande byl nedávno dokonce zvolen nejlepším průvodcem roku v jedné z odborných anket, cenové rozpětí 1700-2950 USD, 9 stanů
Meno a Kwena – proti Jack’s výrazný downgrade v kvalitě ubytování i služeb, výhodou neskutečná poloha nad jedním z meandrů řeky Boteti, přímo z vašeho obydlí sledujete slony, jak přicházejí pít, cenové rozpětí 550-1095 USD, 10 stanů
Thamo Telele – fajn místo pro odpočinek před odletem, soukromá zvířecí rezervace přímo v Maunu s rozlohou 250 hektarů určená zejména pro chov žiraf (název v místní řeči je v překladu „Dlouhý krk“), cenové rozpětí 425-600 USD, 11 stanů

Celkový dojem se dá shrnout takto: V rámci možností zdejší lidé poskytují vysoce nadstandardní servis, což platí o všech kempech, které jsme navštívili. A skvěle vaří.