MotejlekSkocdopole.com

V českých médiích se to poslední dobou uměleckými tématy jen hemžilo, od motýlích spitfirů až po obnaženou performance na AVU. Právě na aktuální dění kolem jedné z pražských uměleckých vysokých škol se dnes podíváme trochu podrobněji. Kromě toho tentokrát přináším další znepokojivé zprávy o praktikách Damiena Hirsta nebo výsledky aukcí síně Christie’s, která se potýkala s kyberútokem na svůj web.

Třeskuté dění kolem AVU
Na pražské akademii aktuálně probíhají veřejné klauzury neboli veřejnosti přístupná výstava semestrálních prací jejích studentů. Netradičně probíhají až do pondělí, a tak i ti, kteří víkendy tráví mimo Prahu, mají šanci je ještě stihnout.

AVU se v posledních týdnech opakovaně objevuje v mainstreamových médiích, což nebývá zvykem. Přispěly k tomu hned dva „skandály“ – performance na zahradě školy, které se zúčastnila jedna z pedagožek Kateřina Olivová, a jejíž část, ve které performerka nahá rozhazuje hrsti hlíny, zaznamenal náhodný kolemjdoucí. A potom zamýšlené přesouvání Myslbekovy sochy ukřižovaného Krista z frekventované chodby v přízemí hlavní budovy, ke kterému nakonec stejně nedošlo.

Nemá smysl zbytečně zabíhat do detailů ani se přidávat na některou ze stran. Neodpustím si ale jednu poznámku: na obou „skandálech“ mě nejvíc udivilo, jak snadno si veřejnost dělá názor zcela bez zjišťování kontextu. Komentáře pod rozhovorem Kači Olivové v DVTV v drtivé většině usvědčovaly své pisatele z toho, že si rozhovor ani neposlechli. Netvrdím, že jsem autorčiným skalním fanouškem, ale říkám si, o kolik by byl svět hezčím místem, kdyby lidé věnovali pár desítek minut získávání informací o tom, o čem mluví.

Damien Hirst měl zpětně upravit rok vzniku dalších svých děl
Světová hvězda Damien Hirst se znovu (nebo spíš kontinuálně několik měsíců) potýká se skandálem kolem datace svých děl. Britský The Guardian už v březnu přišel s tvrzením, že čtyři z jeho slavných formaldehydových soch ve skutečnosti vznikly podstatně později, než Hirst tvrdí.

Nové zjištění britského deníku se teď týká minimálně 1000 drobných maleb ze série The Currency. Ty byly součástí desetitisícového nákladu, který Hirst prodával s tím, že si kupující může vybrat mezi fyzickou malbou a jejím NFT. Ti, kteří zvolili digitální verzi, pak souhlasili s tím, že Hirst fyzickou podobu jejich díla spálí. Umělec tvrdil, že díla vznikla v roce 2016, The Guardian ale tvrdí, že byla ve skutečnosti masově produkována jeho asistenty v letech 2018 a 2019. To, že na Hirstových dílech pracují asistenti, není nic nového, je to součástí umělcova modu operandi a z části i atraktivity jeho tvorby. Úprava datací děl je ale zásadní problém, který jen přispívá k tolik kritizované netransparentnosti trhu s uměním.

Kyberútok u Christie’s
Aukční síň Christie’s se potýkala s kybernetickým útokem na svůj web, a to zrovna v době svých dvou velkých aukcí v New Yorku. To samozřejmě vzbudilo obavy nejen u prodávajících, kteří se obávali o výši kladívkových cen svých děl, ale i u širší klientely, jejímiž osobními daty aukční dům disponuje. Dražby nakonec proběhly a skončily s celkovým obratem 114,7 milionu dolarů. Pro porovnání, večer předtím dražilo konkurenční Sotheby’s celkem za 267,3 dolarů.

Španělská policie našla ukradeného Bacona
Ve Španělsku byla zajištěna ukradená malba Francise Bacona. Jedná se o jeden z pěti portrétů španělského bankéře José Capela, které byly ukradeny v roce 2015 a jejichž hodnota se dohromady pohybuje kolem 25 milionů eur. Už v roce 2017 se policii podařilo najít tři z ukradených děl, po pátém se stále ještě pátrá. Dosud se o krádeži mluví jako o největším uměleckém zločinu ve Španělsku.