MotejlekSkocdopole.com

Konec prosince tradičně svádí k bilancování a neodolala jsem mu ani já. Poslední letošní novinky ze světa umění tak shrnují to, co se během posledních 12 měsíců na tomto poli událo. Najdete tu všechno od aukčních rekordů i aukčních fiasek přes nově otevřené galerie i na dlouhou dobu uzavřená muzea až po nové obsazení vedení českých i zahraničních kulturních institucí. Pokud nemáte každý týden čas pročítat aktuální dění na umělecké scéně, přečtěte si alespoň tento výběr.

Hollar v NY za 20 milionů
V newyorské aukci Sotheby’s se v únoru podařila jedna rekordní bohemika. Kresba střech Lambethského paláce v Londýně od českého barokního grafika a kreslíře Václava Hollara se vydražila za 819 tisíc dolarů, v přepočtu téměř 20 milionů korun. Dosavadní rekord tak překročila zhruba osminásobně: dosud ho držela kresba katedrály sv. Pavla v Londýně, kterou v roce 2010 zakoupilo Metropolitní muzeum v New Yorku za necelých 76 tisíc liber. Autorka Hollarova soupisu děl Alena Volrábová ale o její pravosti pochybuje a z umělcova katalogu raisonné ji vyřadila.

Zemřel David Železný
Poslední únorový den zemřel David Železný, galerista, kurátor a mecenáš umění. Byl spoluzakladatelem Bohemian Heritage Fund, nadačního fondu mecenášů zaměřeného na podporu umění. V posledních letech spolu s Tomášem Zapletalem založil a vedl galerii Cermak Eisenkraft. Železný byl starším synem publicistky a spisovatelky Marty Davouze a Vladimíra Železného, bývalého majitele TV Nova a významného sběratele umění.

Beznadějně vyprodaný Vermeer
V Amsterdamu proběhla blockbusterová výstava Vermeera, dosud nejrozsáhlejší přehlídka jeho díla. Na dlouho očekávanou výstavu v amsterdamském Rijksmuseu se nedalo dostat – vstupenky na celou dobu konání byly vyprodány záhy po jejím otevření. Přesto se vstupenky podařilo sehnat 650 tisícům návštěvníků. Výstava se tak stala nejnavštěvovanější v historii této instituce. Organizátoři přitom cíleně omezovali množství návštěvníků tak, aby si každý dokázal užít intimní a tichou atmosféru Vermeerových děl.

Sýkorův rekord, už zase
Aukční rekordy Zdeňka Sýkory se na vrcholu pomyslného žebříčku dlouho neohřejí. Na březnové aukci 1. Art Consulting zaplatil nový majitel typického liniového obrazu z roku 1991 bezmála 20 milionů korun, a Linie č. 90 se tak staly nejen nejdražším Sýkorovým dílem prodaným v Česku, ale i třetím ve světě. Teprve v listopadu 2022 přitom padla desetimilionová hranice za Sýkorovo dílo na českých aukcích. Potvrzuje se tak, že česká geometrická abstrakce druhé poloviny 20. století je na prudkém vzestupu.

Rekordní Kokoschka se nekonal
Nejočekávanější událost aukční sezóny skončila fiaskem. Malba Ženy a otroka Oskara Kokoschky, kterou aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery nabízela za vyvolávací cenu 200 milionů korun, a rovnou tedy ambiciózně cílila na český historický aukční rekord, zůstala bez kupce. Podle ředitele aukční síně Vladimíra Lekeše za nepodařeným prodejem stojí článek, který vyšel v rakouském tisku den před aukcí a který měl napadat provenienci i motiv díla. Úspěšná dražba přitom byla považovaná za hotovou věc – aukční domy si ostatně obvykle dopředu zjistí, zda je o tak významné dílo reálný zájem, právě proto, aby se pak nemusely potýkat s takovýmhle šlendriánem. ALAG rovnou avizoval, že se s deníkem i autorkou článku bude soudit o pořádné odškodné.

Sbírka Michala Mičky se dostala do veřejné aukce
Zkrachovalý podnikatel Michal Mička, který byl v posledních letech spojován především se značkami Kara Trutnov a Pietro Filipi, byl mimo jiné i sběratelem umění. Právě díla, která ještě nedávno zdobila sídlo jeho firmy, se v rámci insolvenčního řízení dostala do veřejné aukce. A nešlo vůbec o špatný výběr – na prodej byli nejen významní představitelé současné české a slovenské umělecké scény jako Daniel Pitín, Krištof Kintera nebo Andrej Dúbravský, ale třeba i akvarel s názvem Composition Lyrique Františka Kupky.

Pergamon museum zavírá na 14 let
Berlínské Pergamon museum se od října na dlouhé roky uzavřelo veřejnosti. Jeho budova je totiž v žalostném stavu a mohla by se jinak stát rizikem pro návštěvníky. Rozsáhlá rekonstrukce by měla na 3,5 roku muzeum uzavřít úplně, jižní křídlo se potom do provozu vrátí až v roce 2037. Tedy alespoň to je plán, rekonstrukce mívají ve zvyku se spíše prodlužovat.

Otevřela galerie Pekelné sáně
Česko má zase o jednu famózní galerii víc. Sběratel Josef Maixner, jehož sbírku jsme loni vystavili i v naší galerii Magnus Art, v Kroměříži otevřel svou galerii Pekelné sáně. Navzdory možným očekáváním galerie neslouží k vystavování Maixnerovy sbírky, ale k představování krátkodobých výstav současného umění. V Kroměříži tak můžete obvykle zavítat hned na několik paralelních výstav současně. Jako velkého fanouška decentralizace umělecké scény mimo Prahu a velká města mě otevření dalšího ostrovu špičkového současného umění právě v Kroměříži nesmírně těší.

Umělá inteligence získala ocenění za fotografii
Že umělá inteligence dokáže pořádně zmást naše rozlišovací schopnosti, si poslední dobou potvrzujeme poměrně pravidelně. Tentokrát ale zmátla i porotu prestižní fotografické soutěže. Vítězem Sony World Photography Awards se totiž stal Boris Eldagsen se svým dílem The Electrician. Po oznámení výsledků se ale své ceny vzdal s tím, že do soutěže přihlásil dílo, které ve skutečnosti vytvořila umělá inteligence. Svět fotografie podle Eldagsena potřebuje zahájit otevřenou diskuzi o tom, co lze vlastně ještě považovat za fotografii. Finanční částku, která se s prvním místem pojí, doporučil pořadatelům ocenění darovat festivalu fotografie v ukrajinské Oděse.

V Ostravě našli rytinu starou 15 tisíc let
Archeologové z brněnského Moravského zemského muzea našli v Ostravě rytinu mamuta a koně na říčním valounu, která je podle všeho stará 15 tisíc let. Takový nález je v našich končinách poměrně ojedinělý, podle kurátorky Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea Zdeňky Nerudové se podobný objev podařil asi po 60 letech a i ve středoevropském kontextu je to poměrně ojedinělé. Kámen s rytinou by měl být k vidění na výstavě v Moravském zemském muzeu, pravděpodobně za dva až tři roky.

Změna složení garanční rady NGP
Změnilo se složení garanční rady Národní galerie. Ve funkci skončilo šest členů komise včetně kunsthistoričky Mileny Bartlové nebo umělce Tomáše Vaňka, změnilo se vedení komise, jejíž předsedkyní se nově stala kunsthistorička a šéfkurátorka GHMP Helena Musilová, která v komisi dosud seděla jako členka za odbornou veřejnost, místopředsedou bude dosavadní předseda komise a ředitel Ústavu dějin umění AVČR Tomáš Winter. Novými členy komise se stali Jan Klípa, Alexandra Kusá, tajemník Pavel Hynčica a za ministerstvo kultury Vlastislav Ouroda, Jan Vořechovský a Jan Holovský.

První LG Guggenheim Awards získala Stephanie Dinkinsová
V květnu proběhlo vyhlášení prvního ročníku nové umělecké ceny, za kterou stojí společnost LG v roli sponzora a Nadace Solomona R. Guggenheima v roli pořadatele. Ocenění, které se zaměřuje na autory pohybující se na pomezí umění a technologií, je součástí širšího výzkumného programu, na kterém se následujících pět let podílí právě LG a The Guggenheim. První z oceněných se stala Stephanie Dinkinsová. Tato newyorská umělkyně ve své tvorbě experimentuje s umělou inteligencí, často formou chatbotů nebo virtuální či rozšířené reality.

Zemřela Jitka Svobodová 
V květnu zemřela Jitka Svobodová, výrazná figura české umělecké scény druhé poloviny 20. století. Zabývala se primárně kresbou a tvorbou kovových objektů. Tematicky často čerpala ze svého civilního povolání, kterému se do revoluce musela věnovat místo volné tvorby, a totiž restaurátorství. V roce 1991 byla jmenována první profesorkou na pražské AVU, kde až do roku 2011 působila jako pedagožka, vedla ateliér kresby. Hořkosladkou shodou okolností právě v tuto chvíli probíhá v Galerii hlavního města Prahy velká retrospektiva Jitky Svobodové, která teď doufám bude praskat ve švech. Těší mě, že se jí dočkala.

Národní galerie má novou stálou expozici 
Ve druhém patře Veletržního paláce byla otevřena nová stálá expozice Konec černobílé doby, která představuje umění ze sbírek Národní galerie vzniklé mezi lety 1939 a 2021.  Druhé patro Veletržáku konečně připomíná důstojnou instituci 21. století. Důvtipná architektura, nápadité instalace, elegantní a přehledné popisky a čerstvý kurátorský přístup mi v Národní galerii dlouho chyběl. Ředitel sbírky moderního a současného umění Michal Novotný udělal kus fantastické práce. Zvláštní potěchu přináší konec expozice plné popisek „zakoupeno v roce 2022“. 

V Trutnově se otevřelo centrum současného umění EPO1
V Trutnově bylo slavnostně otevřeno nové centrum současného umění EPO1. Za projektem vzniklým v budově původní tepelné elektrárny v Poříčí stojí manželé Rudolf a Renata Kasperovi, majitelé holdingu Kasper Group. Když omšelé industriální prostory před více než 10 lety koupili, namísto demolice se rozhodli je zachovat a proměnit v ambiciózní kulturní projekt. Dnes návštěvníkům nabízí tři výstavní prostory a dohromady 3400 metrů čtverečních plných umění. Kasperovi se tak zařadili na seznam soukromých investorů, kteří budují výrazné výstavní instituce. Nejen že se tento seznam v posledních letech hezky rozrůstá, galerie navíc nevznikají jen v Praze a uměleckých centrech, ale hlavně v regionech, kde jsou potřeba nejvíc.

Černický skončil na UMPRUM
Výtvarník Jiří Černický, který byl dlouho vedoucím ateliéru malby na pražské UMPRUM, letos v této své funkci skončil. Důvody, které ho k tomu vedly, osvětlil v dlouhém otevřeném dopise adresovaném primárně škole a jejím studentům. Popsal v něm, že „těžce nese celospolečenskou až pedantskou kontrolu údajného korektního pojmenovávání věcí“, ačkoliv „ si donedávna myslel, že je stoupenec stejných či velmi podobných hodnot“. Na několika konkrétních příkladech vysvětlil vypjatou atmosféru ve škole, ve které se střetávají velmi liberálně smýšlející studenti s osobností svého učitele. Vznikla tak poměrně zajímavá debata nejen o střetu generací, do které se živě zapojila i ta nejmladší generace.

Emmanuel Perrotin prodal většinový podíl ve svém galerijním impériu 
S otevřením Art Baselu se do uměleckých kuloárů dostala zpráva, že jeden z největších světových galeristů Emmanuel Perrotin plánuje prodat 60% podíl svého galerijního impéria francouzskému podnikateli Nadrovi Mussalemu, potažmo jeho společnosti Colony Investment Management. Bloombergu Perrotin vysvětlil, že mu investice umožní další expanzi. Na Art Baselu už se ale galerista rošťácky procházel z plackou s nápisem „Sorry no comment“ připnutou na hrudi.

Vyšel druhý ročník J&T Banka Art Reportu
Zatímco v prvním ročníku jsme pracovali s čistým papírem a snažili se zmapovat celý trh, jak široce to jen bylo možné, ve druhém vydání tohoto unikátního průzkumu o českém sběratelství jsme se mohli zaměřit primárně na to, co se na něm odehrálo během roku 2022. Potvrdila se domněnka, že umění nadále láká řadu nových sběratelů. Někteří hledají možnosti, kam uložit své peníze a ochránit je před vysokou inflací, další touží po originálním uměleckém díle a jiné přesvědčily novinové články o rekordních aukčních prodejích.
Nejsilnějším důvodem ke koupi umění napříč všemi skupinami respondentů našeho průzkumu ovšem zůstává emocionální hodnota. Znovu se tak potvrzuje zlaté pravidlo, že umění je v první řadě investicí emocionální.

Velký dík patří i letos portálu Art+, ve spolupráci se kterým Art Report vzniká, i bezmála osmi stům sběratelů, obchodníků, odborníků i milovníků umění, že nám letos pomohli zase trochu poodhalit pozoruhodný svět sběratelství.

Klimt za 85 milionů liber
Konec června se v Londýně již tradičně nesl v duchu aukcí. Nejvíc pozornosti ale přilákalo jediné dílo: Dáma s vějířem Gustava Klimta, která se u Sotheby’s vydražila za 85 milionů liber, v přepočtu 2,35 miliardy korun. Stalo se tak nejdražším uměleckým dílem prodaným na evropských aukcích. Ve světle takového úspěchu možná překvapí rojící se komentáře o pokulhávajícím londýnském trhu. Prodávající i kupující se víc a víc soustředí na pocitově prestižnější New York, případně na vyhlášený veletrh Art Basel, a než dojde na pozdně červnový aukční týden v Londýně, jsou rozpočty sběratelů a investorů rozebrané. Odpovídají tomu i meziročně klesající obraty londýnských aukcí.
 
 České Budějovice Evropským hlavním městem kultury 2028
V uplynulých měsících se vybíralo Evropské hlavní město kultury pro rok 2028. V minulosti se tímto titulem z českých měst pyšnily už Praha a Plzeň, tentokrát byly ve finále České Budějovice a Broumov. Muselo to být těžké rozhodování, obě města mají co nabídnout a za oběma projekty stály týmy respektovaných odborníků. Možnost po celý rok 2028 představovat místní kulturní scénu nakonec získaly České Budějovice, v jižních Čechách teď tedy budou mít příští pětiletku pěkně napilno.

Zemřel Milan Kundera
Ve věku 94 let zemřel Milan Kundera, bez nadsázky nejslavnější spisovatel českého původu. Autor Nesnesitelné lehkosti bytí, Směšných lásek nebo Valčíku na rozloučenou se dlouhá léta stranil veřejnosti a zásadně neposkytoval rozhovory, dokonce ani v době, kdy mohl čelit nedávno vydanému kritickému životopisu. Je dobře známo, že Kundera strávil většinu svého života ve Francii, kde získal občanství a od 90. let už psal výhradně francouzsky. Posledním česky psaným románem byla, v tomto kontextu příznačně, Nesmrtelnost.

Nový ředitel UPM
Umělecko-průmyslové muzeum v Praze obměnilo po více než 30 letech ředitele. Stal se jím Radim Vondráček, dosavadní letitý pracovník UPM, který v posledních letech vedl jeho sbírky a výzkum. Na pozici ředitele ho vybral ministr kultury na základě výběrového řízení, v němž Vondráček čelil šesti dalším kandidátům. Ve funkci nahradil Helenu Koenigsmarkovou, která stála v čele muzea od roku 1990 a k listopadu odešla na vlastní žádost.

Proběhl třetí ročník Art Index Pop-upu
V rámci třetího ročníku J&T Banka Art Indexu jsme se rozhodli naplnit tím nejaktuálnějším uměním prostory historické budovy Invalidovny. Z letošního žebříčku J&T Banka Art Index jsme vybrali 50 jmen a první zářijový týden jsme do Invalidovny přivezli téměř 150 jejich děl. A u čísel ještě zůstaneme: na současné české umění se za pouhé 4 dny výstavy přišlo podívat neuvěřitelných 8000 návštěvníků. Výstava každoročně funguje i jako příležitost podpořit uměleckou scénu, všechna vystavená díla jsou totiž na prodej. A rekordní letos byla právě i suma, kterou kupci umělce podpořili – v Invalidovně se totiž jen během výstavy nakoupilo umění za 3,5 milionu korun. Částka to ale není konečná, další nákupy probíhaly ještě po výstavě a řada návštěvníků se na základě výstavy vydala vybrat si něco přímo do ateliérů umělců.

Cena Jindřicha Chalupeckého v novém konceptu
Společnost Jindřicha Chalupeckého oznámila změny v udělování stejnojmenných cen. Od příštího roku už se nebude jednat o ocenění pro umělce do 35 let, věkové omezení se totiž úplně zruší. Zároveň se změní i počet laureátů. Z původního jednoho laureáta, který byl před několika lety nahrazen skupinou finalistů – laureátů, se nově cena bude každoročně udílet třem laureátům zároveň. Již druhá výrazná změna v průběhu pár let sklízí rozporuplné reakce. Co jedni hodnotí jako krok k otevřenosti ceny směrem k umělecké scéně, jiní považují za zmatečné a pro princip uměleckých cen jako takových vlastně nesrozumitelné.

Automatické mlýny se otevírají veřejnosti  
Koncem září se v Pardubicích veřejnosti otevřela dlouho očekávaná galerie v Gočárových automatických mlýnech. Po rozsáhlé rekonstrukci této vpravdě unikátní budovy se sem přestěhovala Východočeská galerie, nově působící pod názvem Gočárova galerie. V Automatických mlýnech se začalo třemi výstavami zároveň. Nová stálá expozice nazvaná Transmise navazuje na původní účel budovy a doplnily ji dvě krátkodobé výstavy: skupinovka Blouděním k sobě a samostatná výstava šperků a objektů Pavla Herynka. Tak nechť umělecké mlýny melou!

Zemřel Fernando Botero
Jedni ho považovali za jednoho z největších umělců 20. století, jiní ho zatracovali jako kýčaře. Ve věku 91 let v září zemřel Fernando Botero, bez diskuze jeden z nejrozpoznatelnějších umělců 20. století. Pro tvorbu kolumbijského malíře a sochaře jsou typické boubelaté postavy s groteskním vyzněním, které jistě znají i ti, kdo se o výtvarné umění nijak zvlášť nezajímají. Tímto typickým stylem se zabýval už od 50. let, kromě vlastní tvorby i adaptací slavných děl italské renesance.

Česko se stalo bezcelní zónou pro umění
Česká republika se stala šestým státem EU s bezcelní zónou pro umělecká díla. Výrazně se tak zjednodušil pohyb uměleckých děl a pravděpodobně se do budoucna zvýší atraktivita Česka pro zahraniční sběratele a obchodníky s uměním. Možnost bez problémů přivážet, vyvážet a uchovávat na dobu neurčitou umělecká díla na území České republiky by mohl být i podstatnou vzpruhou pro lokální trh s uměním jako takový. Snad si toho za pár let všimneme i ve výsledcích našeho J&T Banka Art Reportu.

Nová ředitelka Rudolfina
Galerie Rudolfinum v listopadu na tiskové konferenci představila novou ředitelku. Stala se jí Julia Tatiana Bailey, britská kunsthistorička žijící v Praze, kde dva roky pracovala jako kurátorka výstav pro Národní galerii. Skutečnost, že její jméno v oboru není známé, budí rozpaky, podobně jako zveřejněný životopis. Zkušenosti z institucí jako Tate Modern nebo Victoria & Albert Museum znějí samozřejmě skvěle, pozice na marketingové manažerky nebo asistentky kurátora už působí méně relevantně. Škarohlídství stranou, třeba nová ředitelka představila komisi opravdu skvělý projekt. O důvod víc předložené projekty zveřejnit.

Nová ředitelka Guggenheimu
Jedna z nejslavnějších kulturních institucí světa, newyorské Solomon R. Guggenheim Museum, pod které spadá i benátská pobočka Peggy Guggenheim Collection, bude mít po šestiměsíčním hledání nástupce Richarda Armstronga nové vedení. A vůbec poprvé v historii stane v jejím čele žena: Mariët Westermannová. Podobně jako v případě naší Galerie Rudolfinum byl výběr podle všeho překvapivý, Westermannová nikdy žádné muzeum nevedla. Má ale bohaté zkušenosti z vysokých manažerských pozic ve vzdělávacích a charitativních institucích, mimo jiné i těch uměleckých.

České sklo v UNESCO
Tak se to podařilo. České republice a dalším pěti evropským zemím se podařilo zařadit ruční výrobu skla na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Ruční sklo, od výroby suroviny přes foukání až po brus a další techniky zpracování skla, má v Česku bohatou tradici i řadu řemeslníků, kteří se mu dodnes věnují. Spolu s Českou republikou o zápis usilovala Francie, Finsko, Německo, Maďarsko a Španělsko. Paradoxně jen pár dní po této potěšující zprávě oznámila sklárna v Květné ukončení výroby ručního skla. Po dlouhých 230 letech ji k tomu donutily ceny energií.
Valérie Horvath, art specialistka J&T Banky a kurátorka Galerie Magnus Art