MotejlekSkocdopole.com

Co by to bylo za konec roku bez bilancování. Rok 2022 byl v mnoha ohledech významný. Proběhlo další bienále, na trhu padaly rekordy, vznikly nové galerijní instituce i veletrhy. A v neposlední řadě přišla i válka, jakkoliv jsme měli všichni za to, že už žijeme v trochu jiné době. Poctivě jsem během svátků prošla novinky ze světa umění za celý minulý rok a přicházím s výběrem crème de la crème. Co nejdůležitějšího se na umělecké scéně odehrálo za posledních dvanáct měsíců?

Art Basel uspořádal nový pařížský veletrh
Asi nejznámější světový veletrh umění Art Basel k tradičním lokacím v Basileji, Miami a Hongkongu přidal Paříž. Ve francouzské metropoli byli ovšem sběratelé na podzim zvyklí na tradiční FIAC. V médii přezdívané „válce veletrhů“ se tak strhla bitka především o prostory Grand Palais, kde se největší podzimní veletrh obvykle odehrává. Art Basel vyhrál a podle všeho to jeho mateřskou společnost MCH Group stálo na následujících sedm let 10 milionů eur.

Veletrh Paris+ kromě desítek etablovaných světových galerií včetně Gagosian, Hauser & Wirth nebo Perrotin v Paříži představil i celý „emerging“ sektor s mladšími galeriemi s velkým potenciálem. A umění zaplavilo i další místa francouzské metropole – Tuilerijské zahrady hostily výstavu velkoformátových uměleckých děl, v muzeu Eugène Delacroix byly k vidění sochy Thaddeuse Mosleyho a na náměstí Vendôme zase instalace Alicje Kwade.

Otevřela se Kunsthalle
Magické datum 22. 2. 2022 znamenalo jeden dlouho očekávaný okamžik: v Praze se po dlouhých přípravách a odkladech otevřela Kunsthalle. Za touto novou galerijní institucí stojí rodinná nadace rodiny Petra a Pavlíny Pudilových. Na první výstavu Kinetismus byla zapůjčena díla ze světových institucí těch nejzvučnějších jmen včetně britské Tate nebo pařížského Centre Pompidou.

S Kunsthalle se každopádně pojí i kontroverze, ostatně jako s většinou počinů majetných Čechů. V tomto případě jde zejména o původ majetku rodiny Pudilových a o rekonstrukci budovy bývalé Zengerovy transformační stanice, ze které zbyla v podstatě jen fasáda. Do opozice se postavila například Akademie výtvarných umění, která přestala přijímat Pudilovy příspěvky na diplomovou výstavu svých umělců. To nic nemění na tom, že se jedná o zatím nejambicióznější počin na poli českých soukromých institucí, který nás posouvá zase o trochu blíž světové úrovni.

Válka na Ukrajině zasáhla i umění
Rok 2022 bude v učebnicích dějepisu bohužel spojen s válkou na Ukrajině. Ta měla zásadní dopad i na svět umění. Ten se kolem napadené Ukrajiny dojemně semknul, pořádal dobročinné aukce na její podporu, vysílal do boji poničené země odborníky na ochranu kulturního dědictví a vítal ukrajinské umělce v azylu s otevřenou náručí. Válka byla znát i na benátském bienále – tým ukrajinského pavilonu byl těsně před zahájením uvězněn uprostřed války a ruský pavilon zůstal na protest zavřený.

Rony Plesl na benátském bienále
Českou účast na letošním bienále zachránil výstavní projekt Trees Grow from the Sky sklářského výtvarníka Ronyho Plesla. Výstava se konala v nádherném sakrálním prostoru kostela Santa Maria Della Visitazione, kurátorkou byla česká galeristka Lucie Drdová a hlavní kurátorka letošního bienále Cecilia Alemaniová ji vybrala mezi takzvané kolaterální výstavy, tedy projekty zahrnuté v oficiálním programu. To je ojedinělé, nákladné, a hlavně to svědčí o Ronyho mimořádných uměleckých kvalitách. Bravo, Rony. Na tuhle výstavu budeme ještě dlouho vzpomínat.

Nejdražší dílo na českých aukcích poprvé přes 100 milionů
Dílo Bohumila Kubišty se stalo historicky nejdražším obrazem prodaným na českých aukcích. Malbu se staropražským motivem z roku 1911 nabídla Galerie Kodl s vyvolávací cenou 25 milionů korun, která se nakonec vyšplhala na rekordních 123,6 milionu korun. Dosavadní rekord předchozí rok a půl drželo Divertimento II Františka Kupky s cenovkou 90,2 milionu korun.

A co je na Kubištově díle tak mimořádného? Bohumil Kubišta se řadí mezi naše nejvýznamnější autory, jakkoliv široké veřejnosti možná není tak notoricky znám. Kubišta navíc nežil dlouho, a tak nestihlo vzniknout mnoho děl. To, o kterém je řeč, je navíc jedno z vrcholných děl Kubištovy tvorby. Poprvé bylo zřejmě vystaveno v berlínské galerii Der Sturm na výstavě představující nejprogresivnější osobnosti tehdejší umělecké scény. Vystaveno bylo mnohokrát, nechybí v žádné zásadní publikaci o Kubištově díle a pyšní se i skvělou proveniencí. Zkrátka a dobře, má všechny předpoklady pro to, aby se o něj v aukčním sále sběratelé přetahovali.

Ostrava má nový památník. A je skvělý
Ostrava letos získala nový památník válečným veteránům, a ne jen tak ledajaký. Veřejnou soutěž na jeho realizaci vyhrála v roce 2020 jedna z nejvýznamnějších současných sochařek Pavla Sceranková, která na něm spolupracovala se spisovatelem a básníkem Ondřejem Buddeusem.

Památník sestává z instalace tří kuželových objektů doplněných nápisy ze slov válečných veteránů zachycujících jejich osobní zkušenosti. Divák může do památníku vstoupit, s objekty pohybovat a měnit význam kombinací slov. Každý kolemjdoucí se tak může stát krátkodobou součástí památníku, a jak říká autorka, „symbolicky v něm projít kus cesty společně s těmi, kteří nesou zkušenost války a jsou ochotni položit svůj život za hodnoty, které sdílí naše společenství“. Zapomeňme prosím na bronz. Přesně takhle mají vypadat památníky současnosti.

Vyšel J&T Banka Art Report
Když se v J&T Bance něčemu věnujeme, chceme tomu také do hloubky porozumět. U sběratelství jsme ale roky naráželi na jednu velkou mezeru. Oproti zahraničí v Česku dosud neexistovala žádná data o tom, jak vůbec trh s uměním vypadá, kdo sbírá či nakupuje umění, co je k tomu motivuje, jaké umění mají v hledáčku nebo jak k tomu přistupují.

Proto jsme se spojili s portálem ART+ ve snaze tuto mezeru zaplnit. Společně jsme sestavili J&T Banka Art Report, jehož cílem je získat a do budoucna i udržovat přehled o sběratelství v České republice. Přehled, který pomůže všem sběratelům, investorům, galeristům, novinářům i dalším milovníkům umění pochopit, co se ve světě nákupů a prodejů uměleckých děl vlastně děje, a třeba si i potvrdit to, co jsme se dosud mohli jen domnívat. Historicky první takový report najdete ke stažení na webu sberatele.artplus.cz, kde jsou zároveň shrnuty hlavní závěry celé studie. A s novým rokem se už těšíme na další ročník.

Aktivisté se přilepovali k obrazům
Členové italské environmentální aktivistické skupiny Last Generation protestovali v červenci v galerii Uffizi, a to dost kuriózním způsobem. Tři aktivisté se rukama přilepili k největšímu lákadlu galerie, malbě Primavera (Jaro) Sandra Botticelliho, nebo přesněji k ochrannému sklu, které ho posledních několik let prozřetelně chrání. Před sebe rozprostřeli nápis „Poslední generace, bez plynu, bez uhlí“. Od té doby se ovšem s podobnými protesty v Evropě roztrhl pytel a lepidlo nebo třeba polévka skončily na nejednom zásadním díle dějin umění. Snad tahle protestní aktivita skončí rokem 2022.

Plato se přestěhovalo na jatka
Ostravská galerie Plato se definitivně přestěhovala do nové budovy a otevřela první výstavu. Budovu bývalých jatek zrekonstruovanou polským architektonickým studiem KWK Promes Roberta Konieczného si mohli návštěvníci prohlídnout už v květnu, od září je potom v provozu se vším všudy. První výstava se tematicky odráží od původního účelu stavby. Její název je Optimalizované bajky o dobrém životě, zabírá všech pět výstavních sálů a skrze umělecká díla českých i zahraničních autorů se zamýšlí nad tím, jak žít dobrý život a co to vlastně je.

Sbírka Paula Allena pokořila všechny rekordy
Aukční dům Christie’s v listopadu uspořádal strhující dražbu sbírky nedávno zesnulého spoluzakladatele Microsoftu Paula Allena. Šedesát mimořádně kvalitních uměleckých děl se během jediného aukčního večera vydražilo za 1,5 miliardy dolarů a předčilo všechny dosavadní aukce ucelených sbírek. A padlo i plno samostatných rekordů: Les Poseuses George Seurata se za téměř 150 milionů dolarů staly nejdražším vydraženým impresionistickým a postimpresionistickým dílem, padlo 23 autorských rekordů včetně jmen, jako jsou Gustav Klimt, Vincent van Gogh nebo Paul Gauguin. A zatímco dosud se na žádné aukci nepodařilo vydražit více než dvě díla s cenovkou přesahující 100 milionů dolarů, nyní se to Christie’s podařilo hned u pěti děl. Celá utržená částka bude věnována na dobročinné účely, v souladu s přáním Paula Allena.

Maria Bartuszová v Tate Modern
Tahle zpráva z roku 2022 by rozhodně neměla zapadnout. V jedné z nejvýznamnějších světových kulturních institucí, londýnské galerii Tate Modern, proběhla samostatná výstava československé umělkyně. Byla jí sochařka Maria Bartuszová (1936–1996), jejíž tvorba se mimochodem objevila i na benátském bienále. Tate představila její charakteristické abstraktní sochy, které vznikaly litím sádry na nafouknuté balonky. K výslednému dojmu evokujícímu přírodní materiály docházela různě: někdy potápěla balonky do vody, jindy je nechala v sádře prasknout. Bartuszová byla skutečně mimořádnou autorkou a to, že její křehkou (metaforicky i fyzicky) tvorbu přestavuje přední světová instituce, je dokladem nezpochybnitelného potenciálu československých autorů a autorek minulých dekád.

Kláru Hosnedlovou zastupuje White Cube
A na závěr roku přišel ještě jeden ohromný úspěch pro české umění. Výtvarnici Kláru Hosnedlovou nově zastupuje jedna z nejprestižnějších světových galerií White Cube. Zařadila se tak mezi notoricky známé umělce, jako jsou Georg Baselitz, Tracey Emin, Gilbert & George, Damien Hirst nebo Bruce Nauman. A to právem – o Hosnedlové jsme už dávno věděli, že je jí česká scéna malá a že si její intimní, neuvěřitelně propracované vyšívané obrazy i komplexní architektonické instalace zaslouží mezinárodní pozornost. Klára Hosnedlová žije v Berlíně a dosud ji zastupovala pražská galerie Hunt Kastner a berlínská galerie Kraupa-Tuskany Zeidler. První samostatnou výstavu jí White Cube uspořádá ve své londýnské pobočce v Bermondsey v roce 2025.
Valérie Dvořáková, art specialistka J&T Banky a kurátorka Galerie Magnus Art